Otázka „jak nafouknout byt“ napadla nejednoho z nás. Rodina majitelů potřebovala navíc pokoj pro jedno z dětí a zároveň bylo potřeba vybudovat pracovnu. Sklep padesát let využívaný jako skladiště harampádí změnil svou funkci a stal se součástí bytu.
Majitelé byt 3 + 1, v domku z počátku šedesátých let, získali před osmi lety a hned je zaujaly minimálně využívané sklepní prostory. Z počátku byla v jedné ze sklepních místností tělocvična a ostatní se postupně měnily ve skladiště nepotřebných věcí. Ve chvíli kdy děti začaly projevovat touhu mít každý svůj vlastní pokoj, se sklep dostal znovu ke slovu. Vznikla zde ložnice, pracovna, koupelna a chodba a sklad. Nově vzniklé místnosti jsou s původním bytem propojeny vnitřním schodištěm.
Jelikož ložnice je obecně časově méně využívaná než dětský pokoj, dostala dcera místnost v původní části bytu a ložnice se přestěhovala do sklepa. V chodbičce je umístěna minimální kuchyňka pro potřeby kanceláře a rovněž je zde umístěna pračka a sušička. Kancelář je přístupná jednak z bytu a zároveň z hlavního schodiště domu, aby případné pracovní návštěvy nerušily rodinu. Koupelna je menších rozměrů pouze se sprchovým koutem, vana se nachází v koupelně v patře v původní části bytu.
Přestavba
„Nejhorší bylo sklepy vyklidit“ vzpomínají se smíchem majitelé na počáteční peripetie okolo stavby. Počáteční bourací práce se probíhaly relativně v klidu, protože stávající byt byl stále ještě oddělen. Velkým problémem se ukázala malá sklepní okna. Nebyl nad nimi překlad, ale šedesát centimetrů vysoký železobetonový věnec. Aby mohla být okna rozšířena na dvojnásobek, bylo nutné jej vyztužit. Výztuž je skrytá pod sádrokartonovým lemem nad okny. Kvůli zachování světlé výšky místností jsou přiznané železobetonové stropní trámy.
Bylo nutné vybudovat kompletní rozvody elektřiny, vody a kanalizace a topení, nové radiátory byly připojeny na stávající kotel v patře. Podlahy byly nově odizolovány a byla přidána vrstva extrudovaného polystyrenu. Perné chvíle nastaly v momentě, kdy se začal v železobetonové konstrukci bourat otvor pro schodiště. Stavba se i prach se rázem ocitly v zatím nedotčené části bytu v patře. Kompletní rekonstrukce trvala tři měsíce.
V nově vzniklé části bytu jsou použity jednoduché a běžně dostupné materiály a vybavení, v souladu s koncepcí architekta. Nejedná se o žádný luxusní prostor, tudíž hlavním požadavkem byla funkčnost a výrazově určitá strohost. Jako podlahová krytina bylo pro své vlastnosti zvoleno marmoleum, v ložnici koberec. Při zařizování interiéru byly voleny světlé barvy, pouze podlaha v kanceláři je červená, aby navozovala představu tepla.
Přestože to každému nemusí znít lákavě, ze sklepa vznikla příjemná součást bytu, která zvýšila prostorový komfort rodiny.
projekt Ing. arch. Helena Míková, atelier míková hexnerová